Minulému režimu býval vyčítán nedostatek zboží v obchodech. Stávaly se fronty na banány, toaleťáky. Všichni nosívali podobné kabáty, stejný střih bot. Dneska už frontu na banány rozhodně nestojíme, naopak často jsme svědky, jak začínají v krabicích hnědnout a posléze plesnivět.

A není to problém pouze banánů, kde dochází přebytkům. Mluvíme samozřejmě o problému v Evropě a Americe, ve vyspělejších zemích dnešního světa.

Znáte to, pořídíte si nový prázdný byt a po čase zjišťujete, že se vám nedostávají úložné prostory. Přikoupíte sklep, garáž a zase po uplynutí jisté doby zjišťujete, že jste je dokázali zaplnit doslova „krámy“.

Zboží máme dnes na dosah ruky, je v obchodech, na Internetu na nás vyskakují reklamy zvoucí nás k výhodné koupi, e-mailové schránky máme přeplněné newslettery od společností, které se nám za údajně výhodnou cenu snaží podstrčit další produkty, zboží a služby.

Měli bychom být tedy spokojeni, že máme vše, co potřebujeme a mnohdy ani nepotřebujeme. Nemusíme čekat ve frontách, dokonce nemusíme chodit ani do obchodů, vše lze pohodlně zařídit z pohodlí domova přes Internet. Poslední dobou už hodně lidí využívají služeb některých obchodních řetězců, například Tesco, a nechá si posílat i běžný nákup potravin domů.

Příklad
Přesto často slýcháme nespokojené vzdechy. Přiznejme si, kolikrát jsme si stěžovali, že nejsme schopni si opatřit kvalitní zimní boty, do kterých by nezateklo s prvním příchozím sněhem. Poté, co je jdeme reklamovat, tak se dozvídáme, že se přece jedná o módní obuv, která se může nosit jen za hezkého počasí. Zajímalo by nás, proč je to pak prodáváno pod pojmem zimní kozačka.

A ještě jeden příklad
Ale nejsou to jen boty, kde se setkáváme s nekvalitou. Vzpomeňte si, jak je to s elektronikou, zejména mobilními telefony a počítači. Nezřídka se stává, že po skončení záruční doby, typicky dvouleté, začne daný přístroj vynechávat, baterka odchází. Bohužel technika a pokrok jde tak rychle dopředu, než měnit a shánět novou baterii či vadnou součástku, je jednodušší si pořídit nový model.

Nikdo se už ale nezamýšlí, co vše se děje za výrobou a chrlením další a další elektroniky, kusů oblečení. Kolik dětí v zemích třetího světa musí pracovat, aby se k nám hrnulo nové zboží. O dopadu na přírodu se ani nemusíme zmiňovat. A co odstranění nepotřebného zboží? Recyklace?

Žijeme tedy sice v době, kdy nám žádné zboží nechybí, ale přesto se nám něčeho nedostává. Jak to bude pokračovat? Doplatíme na to v budoucnosti? Vrátí nám to příroda?